Penicilin – objev, vývoj a využití

Penicilin je beta-laktamové antibiotikum - druh antibiotika, které znemožňuje stavbu buněčné stěny bakterií, a tím je ničí. Je pojmenovaný podle plísně – Penicillium, ve které byl objeven. Způsob jeho objevení je skutečně kuriózní, je to však jen jedna z mnoha zajímavostí, které se vážou k jeho pozoruhodnému příběhu.

Objev “zázračné“ plísně a první pokusy

Alexander Fleming se zabýval výzkumem bakteriálních nákaz a k objevu penicilinu ho přivedla náhoda, spojená s nedostatkem sterility a čistoty pomůcek, se kterými při svých výzkumech pracoval. Konkrétně šlo o speciální misky, ve kterých Fleming pěstoval bakterie a v nichž se objevila modrá plíseň, zajímavá tím, že ostatní bakterie zničila.

Produkce čistého penicilinu se však Flemingovi nedařila, a nedosáhl ani uznání veřejnosti. Teprve výzkumy vědců Howarda Forleye a Ernsta Chaina a jejich pokusy a experimenty s touto látkou od roku 1935 prokázaly sílu účinků penicilinu. Byl doslova zázrakem seslaným z nebe pro ty, kdo jej užívali jako první – infekcemi postižení vojáci 2 světové války.

Revoluce v medicíně – účinky antibiotik

Penicilin se stal nepostradatelným díky své rapidní účinnosti proti bakteriálním infekcím a napadením streptokoky, stafylokoky a mnohými dalšími bacily. Jeho účinnost, stejně jako u dalších beta-laktamových antibiotik spočívá v pozastavování syntézy buněčných stěn bakterií a aktivování enzymů, které následně způsobují buněčnou smrt. Určité druhy bakterií si už však za dlouhou dobu jeho využití dokázaly vytvořit dostačující imunitu, stejně jako jsou imunní ty mikroorganismy, které vlastní buněčnou stěnu nemají.

Prvním mužem, který užíval penicilin a zároveň patřil k “obětem“, které vždy byly nutné pro pokrok medicíny, byl Albert Alexander, který se v roce 1941 poranil o trn a následně prodělal těžkou otravu krve. Podáním penicilinu se jeho kritický zdravotní stav zlepšil téměř zázračně. Léku však nebyl dostatek a po dvou měsících Alexander zbytečně a v bolestech zemřel.

Antibiotika versus probiotika

Probiotika se zdají být posledním výkřikem módy, nemají však za úkol nahrazovat antibiotika, nýbrž doplňovat svou účinnost s jejich. Antibiotika mohou spolu se škodlivými mikroorganismy zničit i množství těch, které jsou nám prospěšné. Moderní medicína proto doporučuje užívat probiotika spolu s antibiotiky, to má vést k tomu, že vedlejší účinky antibiotik budou přírodním způsobem zmírněny a bude podpořen růst zdraví prospěšných, “přátelských“ bakterií.

Antibiotika v moderní medicíně

Léčba antibiotiky je velmi rozšířená, často jsou však užívána chybně (při obyčejném nachlazení nebo rýmě), nebo chybně předepisována, což nevede k potřebným účinkům a antibiotika jako celek bývají mnohdy zatracována. Při dodržování zásad správného užívání antibiotik a správné indikaci jsou však rizika téměř zanedbatelná v porovnání s pozitivními vlastnostmi a účinky těchto látek.

Podle odborníků se díky zvyšování množství bakterií rezistentních vůči antibiotikům může brzy stát, že lidstvo přijde o svou nejsilnější zbraň proti infekcím, které nám už dnes díky jednoduchosti léčby mohou připadat banální, ještě před pár desítkami let však mohly zabíjet. Prostým faktem zůstává skutečnost, že svět se bez pomoci antibiotik v této době neobejde.